Dochlazování turba po ostřejší jízdě je základem jeho dlouhé životnosti u všech vozů. Pokud se s motorem jede piánko, dochlazení prakticky není třeba. Ovšem po ostřejší jízdě, nebo po delší jízdě dálničního tempa je to nezbytnost. Stačí minuta. Prakticky samotné dojíždění do stanoviště, dobrzďování - to vše už lze počítat jako chlazení turba. Nejlepší způsob chlazení turba je decelerace. Pokud tato není možná, nastupuje volná jízda, případně volnoběh.
Chtít výkon po studeném motoru je samozřejmě nesmysl. Vždy je třeba počkat, dokud se neohřeje olej v motoru. A protože tento se ohřívá déle než voda, je jasné, že provozní teplota vody není směrodatným měřítkem. Olej by měl mít aspoň 70-80°C.
Já mám na motoru najeto 350 tisíc km. Krom tří hydraulických zdvihátek je vše naprosto původní - turbo, vstřiky, těsnění hlavy, prostě všechno. Motor si přede jako kotě, z výfuku se nezakouří, i když na tom stojím v prudkém kopci, spotřeba oleje neznatelná, nafty bere méně než je dáno výrobcem.
Co víc si přát.........?
Je to o přístupu. Kdo tvrdí, že auto je od toho, aby mi sloužilo, je mírně řečeno debilní. Pokud já, coby jeho majitel, neposloužím jemu, neposlouží ani ono mně - to je prostě dané a přes to nejede vlak
.
Ostatně co vám, majitelům žigulíků, mám vysvětlovat, že?