Jaké prostředky na dutiny a podvozek lze kombinovat?

[tomass]

Měl takovou krátkou trubičku jako výška toho spreje, asi 30 cm a pracovalo se s ním docela nešikovně. Barva světle hnědá. Po čase se začal místy odlupovat. Víc toho asi dohromady z historie Resistinu nedám.

Taky mě napadlo, že se psalo o ochraně ML přímo ve výrobním závodě v Ladě. Mohlo být rozhodující jak včas před korozí bylo ošetřeno ve fabrice po svaření a nalakování karoserie. Nebo taky jak si poradila s vlastní metodou ML z ruska individuelní nástřik poté. O složení nástřiku v rusku se snad ani nepsalo a různorodá kvalita by mohla mít vliv na výslednou životnost auta. Pak druhý vosk navrch udělá třeba velké kulové a myšlenka mě vede k tomu, že něco může zachránit zase jedině petrolej...... Vzlíná nějaká látka víc, než petrolej ? Myslím, že snad asi ne (kam se hrabe se vzlínavostí na petrolej brzdová kapalina, která ovšem na rozdíl od petroleje poškozuje lak a jde použít jen na povolování šroubů).

[prekupník]

Petrolej....
Takže asi takto to v tej Lade fungovalo: karoséria sa zbodovala a celá sa ponorila do akejsi základovej farby ( najprv červený odtieň, neskôr šedý), ktorá zatiekla aj medzi spoje. Potom po nalakovaní na tom robili dutiny... Ale to až od niektorého roku. Prvé to nemali vôbec. A najdôležitejšia vec je: Čím novší rok výroby, tým horšia kvalita a to všetkého, nielen karosérie. nástrek dutín sa má pravidelne obnovovať. Inak to stráca význam.
Čo je však najdôležitejšie: V tej dobe sa autá proste robili tak, že to bolo za pár rokov hnilé, keď sa to negarážovalo a jazdilo dennodenne leto-zima. Ak chceš mať peknú Ladu, tak to zrenovuj a zavri kdesi do garáže. Lebo ak s tým budeš stále jazdiť, tak to bude furt niekde kvitnúť nech budeš robiť čokoľvek. Aj keď spravíš podvozok tak, ako som napísal, zas ti obijú kamienky lak niekde z vonkajšej strany blatníka/dverí a zas zle...

Dosť často som sa stretol s tým, že ľudia kydajú do dutín kadečo, alebo origo vosk miešajú s kadejakými olejmi a pod. Výsledok je akurát znehodnotenie vosku a auto páchnuce olejom. Ak to niekto chcete robiť, tak normálne si prečítajte návod a robte podľa toho. Potom to má správny efekt a čosi to aj pomože. A ten vosk je dostatočne vzlínavý.

[Křečík Barbuška]

Výfuk už šopovat hliníkem nedám (měl jsem 2x). Nedrží na něm žádná stříbřenka, do roka se odlupuje a šopování stejně koroduje ...

Zvláštní, před nějakými šesti či sedmi léty jsem nechal opískovat a našopovat postarší, ale kvalitní výfuk od Karsitu a je stále v super kondici. Jedinou opravou bylo zašroubování nerezového vrutu namočeného v dvousložkovém tmelu plněném kovem do otvoru ve sváru co se pískováním odmaskoval . Vše napatláno silikonovou stříbřenkou co kupodivu drží. Ten výfuk prokoroduje dříve zevnitř než z venku.

Co se týče dutin tak tam jsem dával Resistin ML co dva roky a v pohodě. Předloni jsem se pak praštil přes kapsu a šel tam Tectyl Valvoline ML a na ten to již musí dojezdit, až do hutí. Koneckonců u nás se k likvidaci mají dávat autovraky .

Petrolej v dutinách musí být "báječný" v horkém létě. Do kombíka kdysi někdo něco podobného nacpal a v létě když pěkně pražilo to byl ozaj perfiš pocit, vrrr! Naštěstí to již slábne.

[tomass]

Prekupníku a Koko-Loko, petrolej opravdu smrdí. První 2 týdny opravdu strašně. Po měsíci- 5 týdnech už není cítit vůbec. Pro mě je to 1x za 5 let přijatelné. Kdyby prováděli v Ladě ponořovánní jak popisuješ, určitě by nekorodovaly mnoha modelům střechy durch už po 3 letech. Znám 2 lidi co měli smůlu na tuto řadu. Auta se dožily stěží 10 let. Bylo to v 80. letech. Zároven to moc nemá logiku, protože karoserie má různá zákoutí a kapsy do kterých se nátěr ponořením nedostane. (Zkus si přečíst třeba jen potřebné parametry výrobku, který by jsi potřeboval pozinovat v lázni.) Taková ochrana byla zřejmě dobrá, pokud by šla provést. Spíše do karoserie místy stříkli automatickým robotem na lince. Aspon Tůma píše o jejich zavedení záhy po výstavbě závodu v Togliatti. Dále se zminuje o ošetření dutin ML. Nepíše se o roce, ale zřejmě se dutiny měly ošetřovat již cca od roku 1974-1976, možná i o něco dříve- to je jen odhad. Pod vrchním lakem je opravdu nějaký základ. Nevypadá od namáčení, protože ani na svaru nejsou silnější vrstvy. Zato medvědím hovnem se moc nešetřilo. Taky jakéhosi pružného tmelu bylo místy klidně 3 mm. Nebylo to z namáčení. Asi něco jako zarovnání plochy před vrchním lakem.Já mám Ladu vcelku zachovalou. Co se týče 21043 z roku 1995, má výrazně lepší karoserii, než 2101 z roku 1981 (po 15 letech to byla zoufalost i po přelakování). 2101 hnila výrazně víc. S autem jezdím celoročně, po zimě důkladně stříkám vlastnoručně spodek - aspon půl hodiny. Nemám garáž, abych v ní měl zavřenou Ladu. Ti co v garáži topí, auto s nánosem posypu hnije ještě víc. Pravda, některé pohyblivé prvky mají horší kvalitu, než měla 2101. Není to ovšem nic na karoserii ani na chromových doplncích. Zimní posyp samozřejmě škodí, ale pokud půjde vše jako doposud, mohu jezdit 20 let ještě podruhé i se svým petrolejem.

Výfuk jsem nechal šopovat u Fiata 126p. Sopovat krycí plech s izolací na výfuku u Lady jaksi nemá význam.

[Vašátor]

Tůma dokonce i přesně uvádí výrobce Ml produktu, cituji:
".... Ke zvýšení protikorozní ochrany přispělo zavedení ochranného nástřiku exponovaných míst metodou ML do výrobní linky. Všechny automobily vyrobené od prosince 1976 (VAZ 2103 a 2106), respektive od ledna 1977 (ostatní typy) jsou ošetřovány na lince přípravkem Tectyl-Valvoline, případně jiným ekvivaletním prostředkem. ..." V.Tůma, rok vydání 86, kapitola 9.10

Z tohoto je tedy patrné, že se ošetřovali pouze určité části, nikoli celý vůz.

[tomass]

Po ruce mám novějšího Tůmu (asi úplně poslední vydání) asi tak 1992, možná 1996 (zelený obal) a tam už je to v textu trochu oholené......nicméně odhad nezklamal.
Vašátore, vyvrátil jsi domněnku, že se ponořovala celá karoserie. Jen odhadem a trošku zapřemýšlet je jasné, že se to nedá i kdyby měli dostatečně velkou ponořovací vanu.

[Jan Vaníček]

Zde musím opět zareagovat na kategorické závěry.
Karoserie byly ponořovány do "vany s barvou" tzv. katoforéza (nevím, jestli jsem to správně napsal). Dokonce si myslím, že to tu bylo někde na nějakém videu.
Teď si uvědomuji: když jsem kuchal prahy, protože mé auto nebylo shnilé až na lokální místo, tak po vymytí asi 1,5cm všech předešlých ML prostředků tam byla krásná šedá základová barva. PS: i Škodovky min. od modelu 105/120 byly takto namáčeny. Pak se teprve prováděla některá tmelení (ne všechna), lepily se asfaltové pásy a stříkal plastizol, pak se kastle stříkala plničem a pak teprve vrch a ošetření dutin. Honza

[tomass]

Zajímavá technologie. Něco se dá vyčíst zde: http://www.povrchoveupravy.cz/2005-04-clanek01.html Vypadá to jako "pracnější" a "méně trvanlivé" galvanické zinkování (možná ekologičtější).

Nevysvětluje, (teda spíš možná hodně vysvětluje) velmi proměnlivou korozivost třeba u Lady (proměnlivá kvalita přípravy povrchů ?). Při štětečkování barvou jsem pod originál barvou a základem nic takového na Ladě nenašel. Proč teda provádíme nástřiky dutin a kdo ne, tak obvykle běda ?

Jestli jsou to zrovna ty po různu pokovené povrchy na doplňcích /převážně nažloutlý lesklý povrch/ (plechy destiček brzd, některé šrouby, úhelníčky na SPZ, třeba i víčko palivového čerpadla, plech pod gumou nárazníku, plech v plastových zakončeních nárazníku.. atd.), tak sorry, to odolává špatně samotné vlhkosti a jak se dostane sůl, koroduje už skoro po dnech. Tento povrch je "ochrana" na úrovni odbytého nátěru barvou bez důkladného odmaštění. 1000 hodin v solné mlze asi stěží. I zatracovaná suříková barva vydrží o dost víc, hlavně v soli......
Dokonce jedny držáky korodovaly do hloubky a dloubal jsem z nich něco jako křídu. Rozpadly se velmi rychle. Opravdu je to tato technologie ?
Kritiku nemyslím ve zlém, tahle technologie mě nepřesvědčila o svém významném přínosu a neřeší vzduchové kapsy při ponořování karoserie. Asi je to dobrý na ty sporáky a ledničky, co mají do 5 let dosloužit i v teple domova.

[Jaykee]

Konec teorií, konečně fakta...
Plná velikost zde.

[tomass]

Já to beru jako argument, že se to takto používalo. Taky jsem léta bláhově používal asfalt na spodek. Je potřeba si uvědomit, že bylo tenkrát potřeba současně prodat tuzemský výrobek, třeba asfalt a zabavit majitele automobilů nějakou činností. Asfalt byl vcelku levný prostředek. Většina aut jezdila delší dobu než dnes, třeba průměrně 10-15 let, někomu i déle. Třeba IPA sloužila i k zacpávání děr a bylo to velmi rozšířené použití. To že celý auto hnilo s asfaltem víc jsem si ani já ani ostatní nepřipouštěli. Oprava byla rychlá, ovšem nikdy nekončící. Kde není asfalt, není tolik problémů.
To že je asfalt porézní je už dnes všem naprosto jasné. Jak se chová, už většině také. Stejně tak bych mohl vyzdvihnout, že se tenkrát tmelilo granitem. Používal jsem ho na modýlkách. Dlouho to tvrdlo. Přestal jsem tmelit. Taky se granit smíchával s něčím, co už si ani nepamatuju, snad s nějakým lepidlem. Po granitu už dnes nikdo neštěkne. Někteří ani nevědí, co to bylo zač, přesto, že se dá koupit ještě v dnešní době. Když bylo potřeba něco vytmelit od dřeva přes plast až po kov, rozdělal táta epoxyd.

Použití petroleje do Tlumexu plast na dutiny byl objev, který se nemohl otisknout. Snížila by se obnova vozového parku, který se ještě teprve rozšiřoval. Použití petroleje do Tlumexu plast na dutin bylo objeveno zcela jistě před rokem 1980. Já se k receptu dostal více než o 10 let později. Mám ho od důvěrného zdroje (dotyčný již dlouho nežije). Později jsem našel petrolej i na účtence v roce 1996 ze servisu na nástřik dutin, jak jsem tady psal. To je jediné použití Tlumexu plast s petrolejem, kde je významnější přínos této směsi, než větší škoda samotného asfaltu. Jak je vidět, recept se začal postupně šířit mezi lidmi (ale poměrně málo) a stal se tak trochu veřejným tajemstvím. Černé na bílém doložit nelze. Leda, že by se někdo dostal k desítky let starým dokladům v UVMV. Nejspíš dnes ani neexistují, protože UVMV již dlouhá léta neprovádí výzkum, ale jen certifikaci a zkušebnictví. UVMV má spoustu let německého vlastníka, který utlumil původní činnosti. Někteří recept neznali a doteď tomuto receptu nevěří a jsou z něj rozčarovaní asi jako já z vosků do dutin a podobných přípravků. Jak vidím každý si stejně budeme používat to svoje "nej"....

[prekupník]

Vašku, Tomass: Tectyl Valvoline bol vosk do dutín. Karoséria bola ale najprv máčaná do akejsi farby... A aj staré ročníky, ktoré nemali dutiny striekaná. Veď vo všetky dutinách ju je vidno po otvorení..

Petrolej smrdí, pokiaľ sa neodparí. Po odparení nesmrdí. Keď nesmrdí, tak už tam nieje. Tak aký účel to má??? Žiadny. Len snaha niečo spraviť za každú cenu. Čo takto radšej kúpiť vosk do dutín v spreji a vystriekať to??? Alebo to nechať niekde spraviť, keď na to nemáš výbavu???

To že niekomu odhnila strecha je normálna vec.

[Vašátor]

Já se celou dobu bavím pouze o vosku do dutin . Karoserie byla "máčená v barvě", o tom přeci ani nemůže být pochyb

[Křečík Barbuška]

Co takhle asfaltovy poter od silnicaru z 20. stoleti michaneho v pomeru 3:1 s rezistinem ML na spodek? Lepilo to jeste po 14 dnech. Snad tomasse po precteni neslehne .

[tomass]

Máčení se mi opravdu nezdá, nečetl jsem o něm. Byla by to hodně ztrátová technologie u tak členitého výrobku jako je karoserie, co se týče nanášeného materiálu. Výrazně víc, než kdyby to stříkli. Od počátku výroby měla Lada jedny z nejmodernějších manipulátorů a robotů té doby ve výrobě. Ani si neumím představit, kde by byl na lince čas na okapávání a doschnutí barvy z karoserie potápěné do barvy. V některých místech spojů by se udrželo větší množství barvy a schnulo by to opravdu dlouho (na potřeby výrobní linky hodiny, dny). Silný nános nejde odsušit ani horkým vzduchem ani infra lampama, protože vybublá. Kdysi jsem měl profi vypalovací černou barvu. Natřel jsem disky a druhý den sušil v troubě. Dodržel jsem předepsanou minimální teplotu k této barvě 80-90 st. Celsia (měl jsem tam teploměr). Barva se mohla sušit asi až do 160 st. Celsia. Počítal jsem se sálavým teplem, trouba byla pootevřená. Kde byla silnější vrstva, vybublalo to. Kde byla tenká, povrch byl supr.
Snad něco jako ta černá barva co se dává na karosářské díly aby nekorodovali ve skladu a má se před lakováním smýt a většina lakýrníků to nedělá, tak třeba tou by to snad šlo namáčet. Efekt ochrany by byl zřejmě prakticky nulový. Fakt nevím jak by namáčení mělo proběhnout.... Byla by to u karoserie maximálně nesmyslná metoda i s ohledem na dříve zmíněné vzduchové kapsy. Pravda na jednom vyměněném blatníku ta černá konzervační barva pod lakem je a je to prokvetlý durch. Už po několikáté to tmelím. Víc než 2 roky od další opravy to nevydrží.

Petrolej, že úplně vyschne ? Opravdu ? Měl jsem v ruce několik petrolejových lamp a i ty mnoho let staré nebyly zkorodované a stále mastné v místech kde byly třeba před mnoha desítkami let zvenku polité petrolejem. I skleněná nádobka zůstane zvenku klidně po 20 letech stále zamaštěná. Něco vyprchá, ale určitě obsahuje petrolej složky, které zůstanou. Dutiny obnovuju po 5 letech, je to s větší rezervou.

Koko-Loko, nešlehne mě. Nevím co ten potěr všechno obsahuje. Tenoučká vrstva napojená čímsi, co zajistí neztuhnutí může působit podobně jako Tlumex plast s petrolejem (který by se na spodek ale použít nedal). Tlumex sám o sobě vytvářel silnou porézní vrstvu (to byl ten průser - neuzavřel povrch směrem k plechu) a ještě se provádělo více vrstev nátěru. U samotného Tlumexu plast pro plech - tím hůře.

[prekupník]

Tomass, keď sa ti to nezdá, tak odpáraj trebárs podbeh a vnútri bude Šedý/ červený. Do ruku 1976 červený, 1977 a ďalej šedá.
Ono to je farba čo riadne drží, dokonca sa to zle brúsi dole.
Namáčanie je jednoduché a rýchle. Tá farba bola špeciálne na to, riedená v správnom pomere, aby krásne stiekla preč a zanechala peknú hladkú vrstvu.

Ono sa nikdy nedočítaš úplne krok po kroku ako to auto vyrábali. Dokonca v literatúre niesú uvedené ani všetky zmeny, ktoré sa na aute udiali v priebehu 10 rokov výroby automobilu. Sú uvedené len tie podstatné. Niesom technológ, ale mnoho vecí sa v pásovej výrobe farbí namáčanim. Normálne je veľká nádrž s farbou a výrobky sú do nej ponárané. Robot to len vytiahne, chvíľu počká a ide ďalej. A čas schnutia sa dá skrátiť na minimum tzv. vypalovaním ( trebárs na 60 C/30 min.) To záležalo na type farby... Niektoré autolaky v tej dobe sa vypalovali až na 80 C.