V pátek podvečer jsme se vychystali na výlet ke kamarádovi. Sedneme do auta, otočím klíčkem a ................ NIC. Motor nenaskočil (ačkoli běžně chytá na první převalení). Když nenaskočil ani na potřetí, pojal jsem podezření, že něco není v pořádku.
Po otevření kapoty jsem hned věděl, která bije. Prosakovala mi hadička zpětného vedení nafty na vstřikovači druhého válce. Nepatrná stopa na hadičce mi napověděla okamžitou diagnózu a samozřejmě mi bylo jasné, proč moje ženská den předtím cítila zápach petroleje. Leč problém nebyl v té hadičce - to byla pouze příčina problému - důsledkem a tedy mým současným problémem byl zcela zavzdušněný systém nafty. Nafta díky netěsnosti oné volně nasunuté velmi úzké nenápadné hadičky spadla z celého systému zpátky do nádrže (a to i z filtru a obou hadic). Z toho plynula jasná věc - dřív než pomocí startéru čerpadlo natáhne naftu o objemu cca jednoho litru tak, aby na ni motor naskočil, třikrát vybiju baterku. Takže tudy cesta nevedla.
Napadla mě spásná myšlenka. Odběhl jsem k rodičům domů, vzal šroubovák, malý kuchyňský trychtýřek a litrovou láhev fritovacího oleje BROLIO. Přišel k autu, od naftového filtru odpojil hadici směřující k naftovému čerpadlu, narazil do ní trychtýřek, nalil plně fritovacího oleje a pobídl ženu, aby nastartovala.
Naskočil na podruhé. Neustále jsem lil olej (skoro jsem nestíhal) a jakmile mi odpojeným nátrubkem z filtru olej vystříkl, motor jsme zastavili, já hadici připojil zpátky a jeli jsme.
Po cestě jsem ještě v metráži koupil půl metru hadičky na zpětné přepadové vedení, posléze ji na všech vstřikovačích vyměnil a jedeme dál.
Zbylý olej z láhve jsem dolil do nádrže - co s ním taky, že?
Měli byste vidět děcka, jak čuměly, když viděly, jak motor bez potíží nastartuju na slunečnicový olej . Asi nic takového v životě neviděly. Připadal jsem si jako HERO
.
