od tomass » pát led 09, 2015 14:42
Teploměr mám teď v zimě taky na rozhraní bílého a zeleného pole. Lepší je když je přesně na začátku zelenýho, ale to není úplně směrodatné. Jsou nějaké výrobní tolerance na čidle, měřáku atd.
Když je termostat ok, tak se mi ohřeje motor 1500 ccm na provozní teplotu teď v zimě za cca 2-2,5 km při úplně normální jízdě po rovině. Sytič Ti nebude držet zvýšené otáčky, pokud máš manuální a vypneš ho. Já mám automatický. Ta "vazelína" v difu podle mě udělá max. 0,2-0,3 litru, tedy asi jako lehce přibržďující brzdová destička. Když jí máš novou, tak to přece nebudeš vypouštět, ne ? Zabývej se tím, až bude černá, co tam dáš příště.
pro JMJ a Vašátora:
Gumy: když se podíváš na pneu při doporučeném huštění pro auto, jsou boky vyvalené ven - zvláště u přední nápravy. Tzn. vnitřní část vzorku nevypadá tak jako nezatížená a lamely jdou do sebe a nezabírají tolik. I když je celková plocha větší, pneu nezabírá správně. Když se nahustí víc, lamely se nesvírají a i při menší ploše pneu zabírá a boky se neprohýbají tolik. Když se přehustí moc, je to taky špatně. Proč ale výrobce pneu uvádí max. tlak 300 kpa a max. zatížení skryté v kodu např. 390 kg na kolo ? Je potřeba si uvědomit, že skoro každé auto je při obsazení na té plné hmotnosti pro danou pneu, ale plný maximální povolený tlak nemá.
Když jedu s autem přes příčný prahy a mám tlak 2,2-2,4 dupe to jako svině, auto se "vlní" na nerovnostech i na zdánlivě rovné silnici, je obtížnější udržet přímý směr, na místě jde řízení dost ztuha. Pozoroval jsem to u více aut, včetně dodávek.
Když mám 2,8 tak auto dupe přes příčné prahy výrazně méně, řízení jde lehčeji a auto se tolik nevlní, na místě jde řízení výrazně lehčeji.
U pneu nejde jen o plochu, ale při menším huštění se více prohýbají boky pneu a to způsobuje odpor pro jízdu a pneu se víc zahřívá a boku jsou víc namáhány.
Pro příklad: jednou jsem jel s prázdným přívěsem Sport-Jacht s malými kolečky. Přívěs váží asi zhruba 90 kg. Jedno kolečko bylo dobré a druhé uteklé asi na polovinu. Jel jsem cca 20 km/h rychlostí, 800 metrů k pumpě na huštění. Na tom uteklém kolečku jsem na boku pneu neudržel ruku jak to pálilo ! Teplota boku byla horká jako radiátor topení, měla přes 60 st. Celsia !
S Fiatem 126p jsem jezdil s Barum OR 57 s tlakem 3,4 Atm (na pneu byl max. tlak 3,5 Atm) a na palubce bylo psáno huštění 1,6 a 1,8 atm a to by byly kola napůl upuštěný - tak by se na moderních pneu jezdit vůbec nedalo. Ověřil jsem si, že menší adheze pro brždění nebyla i když to nemusí být u každého auta stejné. Jezdil jsem s tím autem denodenně 12 let do práce i na náledí a za veškerých městských kalamit a rozsolených klouzavých břeček.
Co potom malé dodávky, kde se široká pneu hustí na 3,5 - 3,8 Atm ? Mívají samolepku na blatníku. Tam nedochází k průhybu boků skoro vůbec. Řeč je o předních pneu dodávek.
Už dávno není doba před 30 lety, kdy se radiální pneu OR6 hustily na Ladě na 1,8 Atm. 2,2 Atm je podle mě dnes taky málo. Hustil bych v rozpětí 2,5-2,8 Atm. Jak vpředu tak vzadu. 3 Atm nemůžou uškodit - výrobce pneu to povoluje a zatížení vozu plně odpovídá. Pokud jsou vpořádku tlumiče, nemůže být problém. Jde o teplotu za studena a se zvýšením tlaku o 0,2-0,3 Atm vlivem teploty výrobce počítá.
S menším tlakem si člověk akorát koleduje u bezdušový pneu o vypuštění pneu (odchlípnutí od disku) při nešikovném nájezdu přes obrubník, třeba na parkovací stání při částečném stání na chodníku. Znám několik lidí, co se jim to stalo a vyjímkou nejsou ani dvě ušlý kola najednou. 
Je to o stavu auta a řidiči. Když se řidič nebo auto na 90 km/hod na takové silnici necítí, je správné jet pomaleji, o tom není pochyb. V opačném případě by to nemuselo dopadnout dobře.
