Jsi moc rychlý. Odpověď jsem dopsal dost podrobně, potřebuju k tomu víc času
. Jsem tu na fóru víceméně pověstný tím, že odpověď píšu na několikrát a často mi to trvá i přes hodinu.
A nemusíš se hned nasírat. Odpověděl jsem Ti snad tak, abys to pochopil.
Nejde o nic jiného, než časování rozvodu. Česky řečeno jde o to, kdy ventil otevře a zavře.
Začnu obecně: Vůle ventilů se zvětšuje se vzrůstající teplotou motoru. Pokud je zastudena vůle ventilu dvě desetiny, zatepla bude třeba čtyři desetiny. To je platné u všech motorů na světě. Motory se navrhují s ohledem na provozní vůli. Dejme tomu, že Lada zvolila provozní vůli ventilů tři desetiny (asi k tomu měli nějaký důvod). Pak se motor nechá vychladnout na pokojovou teplotu a ventily se proměří. Vyšlo jim 0,15 mm. A proto uvedli, že ventily se mají při studeném motoru ladit na patnáct stovek. To proto, aby po ohřátí na provozní teplotu měly tu správnou provozní (větší) vůli, kterou navrhli konstruktéři.
Vůle ventilů je důležitá především pro správné časování rozvodu, dále to má vliv na opotřebení a hlučnost.
Pokud máme motor s hydraulickým vymezováním vůle, máme výhodu v tom, že eliminujeme hlučnost a opotřebení. Takže tam hrajeme jen na to časování.
U motorů, kde se ventily seřizují, se časování udává s ohledem na provozní (chceš-li časovací) vůli ventilů, což u Lady je, jak jsem uvedl výše, 0,30 mm. Třeba u škodovky je to 0,43 mm (u systémů OHV dochází díky většímu počtu součástí k většímu roztahování a rozdíl mezi vůlí zastudena a zatepla je tak větší).
U motorů, kde je hydraulické vymezování vůlí ventilů, vůle neexistuje. Dochází k trvalému kontaktu vahadel s vačkami. Proto musí takový motor mít jinou vačku.
Česky: Pokud do motoru s hydraulickým vymezováním vůlí použiješ vačku z "obyč" motoru, časování rozházíš. Naopak to samozřejmě platí také.