O vikendu jsem mel tu cest nejen potkat drobkovy rodice, ale i prevezt jejich rodinny VAZ do kryteho parkovani v kromerizi. Snad nebude drobkovi vadit, kdyz o tom napisu. Pred rokem dostali drobkovi rodice nove auto a tak VAZ prestal jezdit a stal na zahrade vedle trosky (klasicke parkovana ala drobek). Muj wergl by mel jit (doufam) brzo na opravu k vasatorovi a tak se mi na cas uvolni kryte parkovani. Proto se drobek rozhodl prevezt vaz do km a udelat tu i STK, ktera za tyden konci. VAZ je bezova 2104 1.3 se solexem rv 87 vlastne v puvodnim stavu s 05 volantem (koko by byl v extazi), kladivkovym zapalovanim, mechanickou vrtuli chladice a 4 kvaltem. Jedina zasadni uprava navic je zaludne umistena antena na sloupku u ridicovych dveri, o kterou sem si ja i banan vypichli oko a o ktere mi drobek s pychou rikal, ze ji tam namontoval sam, kdyz mu bylo 12 let .
Auto kupodivu nevypadalo nijak zasle. Baterii drobkuv tata den predem nabil, takze tocila jak diva, problemy byly ale s karbecem, kde chcal benzin kolem trubicek akceleracni pumpicky, coz je shodou okolnosti stejna zavada, jakou mel veverka. Toto bylo opraveno, vaz vsak stale nechtel startovat, i kdyz jiskru daval, ale velmi slabou. Nakonec se vymenil palec v rozdelovaci, vaz chytnul na prvni sup a vrcel. Nebyt toho, ze drobek v rychlosti slozil karbec jen za pomoci poloviny dilu, tak by i drzel volnobeh. Brzdy se neprilepily, radit slo dobre, takze sme zajeli na benzinku pro cerstve palivo, drobek slozil spravne karbec, chvili sme jeste premlouvali ventilator interieru, aby zacal foukat, ale nakonec se sam rozebehnul a tak jsem ja s kamaradkou mohl vyrazit vazem do km. Drobek zustal u rodicu ve znojme.
Po par km prestaly rachotit brzdy, brzdilo to trochu slabeji, ale zadna hruza, bohuzel to netopilo. Kohout topeni sice vypadal uplne nove (slavny keramicky luzar), ale pakou ventilu neslo temer hybat. Paka nakonec upladla uplne, zlomilas e oska, na ktere paka na ventilu drzi. Topilo to aspon trochu, takze sme neumrzli a aspon nas to nutilo jet rychle, at to mame uz za sebou. Jelo se dobre, temer porad 100 - 110, pokoril sem nejakeho seata a oktavku, predjeli nas asi jen jednou (je dulezite mi dobre score ). Kdyz se setmelo, tak se projevil dalsi drobny nesvar a to kmitajici dobijeni a tedy blikajici svetla. Ale kdyz se jelo tech 80 - 120, tak to nedelalo, takze dalsi duvod, proc se neloudat. V km pri vjezdu do parkovaciho domu jsem si musel vyndat penezenku z kapsy na prdeli a jak sem se nasponoval v sedacce, tak rupla aretace operadla a to tak ze uplne. Cesta dopadla tedy dobre, auto ma vsechny cepy ok, brzdove hadicky jako nove, neni pohnile, proste docela pekny kousek. Divil sem se, ze to ma vsechny tapeciry dveri, to u drokvych stroju totiz nebyva zvykem .
Asi se celkem divite, proc o tomhle aute vubec pisu, ale doslo mi, ze tohle je jedno z mala aut, ktere vlastne zpusobilo velke veci. Je to totiz tak zvany inicialni zigul, diky kteremu sme se sdruzili v ladaklub a diky kteremu sme se mnozi vubec potkali. Ja jsem nas rodinny zigul bohuzel rozbil, foma ho prodal. Nevim, kdo z vas doma takovy "prvni hybatel" jeste ma. Kdyz jsem auto odvazel, drobkova maminka i tata se ujistovali, ze auto opravdu bude pod strechou . Nebyt tohoto auta, tak sem ja drobka asi nikdy nepotkal a byl bych tak v zivote ochuzen o mnoho veci
Fotky jsou spatne, neb ted bohuzel nemam zadny normalni fotoaparat