Už jsem to sice napsal
sem, a tady sem to patří líp.
Jako vždy, do poslední chvíle jsem sraz neměl pevně naplánován. Teda, kromě roku 2009, kdy jsme jeli Sierrou, do chatky a zcela plánovaně. No a celý sraz buď pršelo a nebo byla zima.
To jde vidět tadyLetos jsme (doma) postupně došli k tomu, že nejlepší bude, když se na sraz vydám s Jelenem, který že jede autem, nebo letadlem.
A tak jsme se s Jelenem postupně domluvili, že se sejdeme v sobotu ráno 8.12 ve Slaném, kam dojedu vlakem. Fando díky za nabídku.
No a v pátek, kde jsem se neměl opít, byl koncert Brutusu v Mníšku pod Brdy, kterýžto asi 7 kilometrů od domova nejde nenavštívit. A když jsem tam tak seděl s druhým pivem, dozrála myšlenka, která do té chvíle jen dřímala (a vzhledem k tomu jak krkolomně jsem plánoval objiždět Prahu jsem jí vždy zavrhnul), že bych, vzhledem k vlastně dobré předpovědi počasí, zkusil vytáhnout Bílého LADU. Sice bych dal přednost dokonalé přípravě, aby byl ještě víc dokonalý než je, ale co už. A protože je to na sraz kus cesty, nechtěl bych jet a řídit takovou "velkou a dalekou" cestu sám, no a má drahá polovička kývla. Takže ráno odjezd Bílým LADOU možný.
Piva jsem si dal tři, spát šel asi v 01:30, ráno se vzbudil v 5:00, ještě chvíli přemýšlel jestli mi to za to stojí (tahat Bílého tak daleko), ale LADAsraz je přece to, kam by zcela samozřejmě jet měl, i když ta cesta je dlouhá a díky absenci dálniční známky krkolomná. S myšlenkou, že cílem je cesta a ne cíl jsme ráno v 9:45 vyrazili, a na sraz dojeli ve 12:30. (k tomu jsem ráno v 7:30 ještě stihnul převzít 30m čtverečních objednané zámkové dlažby na dvorek, který teď doma předělávám. Kdybych jel s Jelenem, zůstalo by na manželce zkomandovat a vyřídit kam složit palety a zaplatit. Sice proč ne, ale tak nějak to je spíš můj úkol, že)
Takže sláva Bílý LADA byl konečně na srazu, mám ho tři a půl roku, v prosinci to budou čtyři.
V roce 2009 pršelo, a jeli jsme na sraz na rodinný výlet, zůstal doma.
V roce 2010 měl syn školní výlet, kterého jsme se zúčastnila celá rodina v rámci pomoci s doprovodem.
V roce 2011 měla v sobotu dopoledne dcera tancování na Májích a tak jsme po skončení "hupli" do Peugeota a přijeli na chvíli.
Dřív to s Bílým prostě nevycházelo.
Jeli jsme cestou tam dvěatřičtvrtě hodiny, cestou zpět třiapůlhodiny, Bílý LADA ujel 345 kilometrů. Cesta pohodová.
Doma když jsem při parkování otevřel kapotu tak jsem zjistil, že trochu propouští olej kolem pod těsněním benzínové pumpy a nějak se nechce držet volnoběh, cestou jsem ho o 1/4 otáčky zvednul dorazovým šroubem klapky a postupně se motor zase sotva točí, třepe a přitom něco klape v převodovce. Jakmile ale zvednu otáčky klapání ustane, to dělají vibrace pomalu běžícího motoru. Tak nevím, buď blbej benzín, nebo jen nezvyklé provozní podmínky a nebo se v karbecu něco děje, to ještě uzraje při další jízdě. Jinak, vzhledem ke gumám OR34 Rudý říjen ČSSR, jsem si netroufl víc než 120, občas hlučný kardan (nebo diferenciál) se nijak zásadně neprojevuje, to v Hnědém byl slyšet daleko víc. Auto je celkově pevné, nevybité a díky tomu že má pevně dotažené trojůhelníčky dveří originál přilepenými kličkami je i tiché. Teprve teď jsem pochopil, jaké rozhrkané krámy byla všechny mé předchozí LADY.
No a sraz? Byli jsme jen chvíli na ploše, ale vše bylo na svých místech, občerstvení, hlídka VB. Tak to mám rád. Poprvé jsem se účastnil jako řidič Spanilé jízdy, je to veliká paráda.
Z mého pohledu vše super, pořadatelům patří velký dík, že to pro nás všechny zase tak hezky připravili.
A na příští sraz, vyhlašuji akci cedulka, připadá mi, že znám stále méně a méně lidí. Protože přijíždějí nové a neznámé tváře a nemít Plavec na tričku své jméno, ani bych nevěděl že byl na srazu a kterýže to vlastně je. A o to jednodušší bylo s ním hodit řeč, než začínat otázkou "A známe se z fora?"
Napsal: ned kvě 27, 2012 11:47
Zastávka na náměstí byla pěkná a nejvíce mě pobavil jeden klučina s tátou když kluk prohlásil "jéé, tady je těch křápů plný náměstí" , naneštěstí mu otec hned vysvětlil o co jde 
A rozhledna byla taky hezká zastávka, a ty cesty k rozhledně se mi líbili nejvíc, tma by se to dalo jezdit každej den 
Zato v hospodě Pod kaštany jsme letos narozdíl od loňska narazili na děsnou obsluhu, když se na jídlo čekalo hodinu a půl, mezitím donesli jídlo neobjednané, Vašátor dostal jinou přílohu a po reklamaci naopak donesli o jídlo méně. Na to, že tam měli obsazené dva a půl stolu a byli na to tři, fakt výkon! 
Trasa krásná, prostě jak je zmíněno výše. Tak se budem těšit napříště.... 
Sašovi děkuji za izolepu, s jejíž pomocí jsme vyřešili utrženou stahovačku okna (model 2105 opět nezklamal 
. Máte recht. Naše kolona z Prahy byla podeřená, poprvé jsme s Marťasem přijeli do kempu za světla