LADAklub - Fórum

Pískání destiček je na vyšší frekvenci. Tak někdy kolem mých 16 let jsem přelaďoval generátor a byl jsem překvapen, že jsem přestal slyšet zvuk na 15,5 - 16 kHz. Nebude tedy úplně pravda, že člověk slyší 20 Hz - 20 kHz. Je to hodně obecné tvrzení. Řekl bych, že slyším jako kdokoliv jiný. Táta třeba kolem 60 let neslyšel plašítko na komáry mezi 12 kHz a dolní frekvenci asi 9 kHz už občas slyšel. Nemyslím si, že bych pocházel vyloženě z nahluchlé rodiny. Je to velmi individuelní. Horní frekvence slyšení se během celého života asi hodně snižuje a každý má jinou citlivost na různé hodnoty frekvence. A to že někdo něco neslyší taky ještě neznamená, že zvuk jako takový nevnímá. Vyšší frekvence jsou hodně směrové a to co není slyšet u řidiče, je klidně slyšet u spolujezdce, nebo třeba na zadním sedadle. A vítr za jízdy taky tlumí některé zvuky a jsou slyšet jen při určité rychlosti. Kolikrát se ptám spolujezdce, jestli slyší to co já, nebo obráceně.

Tomass, prosim te, nic proti obcasnym delsim textum, ale ty temer pravidelne pises prispevky "na pul stranky". Zkus to prosim trochu redukovat. Z predchoziho prispevku sice vime, ze nejsi hluchy a jak brzdili taxikari, ale ohledne reseni problemu s piskanim desek nevime nic. Ne ze by z meho prispevku reseni vypadlo, ale je asi 1/20 toho tveho . Pis zajimave veci, proc ne, jen to zkus trochu redukovat. Dik.

JMJ, máš pravdu. Nemusel jsem vůbec psát horní 4 řádky.

Mohl jsem napsat. Je to směsí. Stejně by se to v X dalších příspěvcích probíralo jak tu směs nemůžeme prozkoumat a zhodnotit. Zásadně nenapíšu krátce, "tohle je nejlepší", když neuvedu proč. Argument se musí obhájit. Každopádně máš pravdu, mělo by to být kratší.

Třeba by mě teoreticky zajímalo, jestli někdo zná destičky Ferodo závodní verzi. Nemají se používat v provozu. Nepíše se, jestli tak brzdí, že nezvládá ten za Tebou, nebo třeba tak bloknou, že na suchým asfaltu nezvládá řidič a letíš do pryč.

Sic také nerad čtu delší články, ale tento jsem přečetl slovo od slova. Prostě mě hned první větou zaujal.
Některým větám jsem skoro měl tendenci nevěřit, ale zcela jistě to mohlo být v některých oblastech běžným jevem. L.

Nás tedy na škole učili, že běžný člověk slyší 16Hz-16kHz , načež jsem v 16ti při přelaďování generátoru slyšel 18,5kHz

(To jen aby řeč nestála )

Vašátor píše:Nás tedy na škole učili, že běžný člověk slyší 16Hz-16kHz , načež jsem v 16ti při přelaďování generátoru slyšel 18,5kHz
(To jen aby řeč nestála )

Trochu také přihodím i k tomu jak už rozebíral Tomass. Ono teorie je jedna věc a praxe druhá. Pokud už máme kvalitní generátor, který dává v celém uvažovaném rozsahu stejný výkon, tak určitě nemáme reproduktor nebo jakýkoli jiný akustický měnič, který by neměnil impedanci v závislosti na frekvenci, neměl rezonanční kmitočtové špičky a prudký pokles účinnosti při určitém kmitočtu. A nepomůže ani to, že lidské ucho má jakousi obdobu automatického vyrovnání citlivosti - opět frekvenčně závislou (viz Flechter-Munsonovy křivky). Při probírání této látky na škole chtěl učitel rozbít rezonančním jevem tenkostěnnou skleničku. Pokus dopadl tak, že sklenička přežila celý rozsah generátoru s 50 W zesilovačem a velkou reprosoustavou, ale při kmitočtu někde okolo 25 Hz se vysypalo okno.
Sorry za OT.

Petr HC píše: chtěl učitel rozbít rezonančním jevem tenkostěnnou skleničku. Pokus dopadl tak, že sklenička přežila celý rozsah generátoru s 50 W zesilovačem a velkou reprosoustavou, ale při kmitočtu někde okolo 25 Hz se vysypalo okno.Sorry za OT.

Taky OT: Táta vyprávěl něco podobného. Jeden jeho kolega se pokoušel o totéž. Už to vzdával a v tom se rozskočila sklenička (snad s kafem a někoho polila), právě naopak silnostěnná. Snad Duritka, nebo ta druhá z SSSR s protáhlýma kosočtvercema. Zapomněl chvilku generátor na nějaké frekvenci a odcházel od stolu. Učitel byl netrpělivý, ladil moc rychle. Frekvence musí být přesně na rezonanci, nebo velmi blízko a zřejmě pár sekund. Kdyby měl technický možnosti být na rezonanci budovy, shodil by i tu fabriku ve který byli (píše se v literatuře). Normálně to naštěstí nejde (ta budova).

Za doby mojí základní vojenské služby se útvaru pochodujícímu po mostě velelo "zrušit krok" aby nedošlo k rezonanci mostovky. A ve třetím patře tkalcovny v Hořicích docházelo nepravidelně k několikavteřinovému citelnému rozkmitání budovy, když se"sešly" otáčky více stavů. Přesto budova odolávala od r 1903 někdy do r. 1980 do výměny strojového parku.

Já bydlim u křižovatky, kde zatáčí autobusy. Ve směru od nádraží je to do kopce a často, když tam najíždí a rozjíždí se, tak ten podtočenej motor úplně rozdrnčí okna.