Volvo a vše okolo

[Marek]

O víkendu přijel sousedův kamarád na výměnu oleje a prohlídku nově zakoupeného staršího vozu. Tak jsem se jel projet - to se musí před výměnou oleje a kontrolou celého auta, no ne?

Jednalo se o Volvo C70. Dvoudvéřové coupé s kufrem ála sedan, tvar jak delfín ve skoku, no radost pohledět. Model 2001, pětiválcový motor Ford 2,4T s řídicí jednotkou motoru 2,3T a upraveným softem - cílové hodnoty 265 kobyl a 380 Nm. Dlouhé zpřevodování pětikvaltu, plochý průběh točivého momentu a komfortní podvozek, to byl zážitek, jako už dlouho ne.

[Atex]

To je benzin ze? S c70 byl u me znamy ze to ma strasny vykon, tak to je asi ono

[Marek]

Jasně - benzin.

Motor 2,4T má výkon 142kW a motor 2,3T má výkon 176kW (divné, ale je to tak). On má motor 2,4T, ale s jednotkou a turbem z motoru 2,3T a navíc ještě mírně poladěný soft tak, aby seděl k větší kubatuře.

Brutální zvuk, výborné svezení.

Při rychlosti 90 km/h to má na pětku 1900 otáček, což je na benzin dost dlouhé zpřevodování. Nicméně pravda je, že tyhle motory mají zátah už od nízkých otáček, a to především díky pěti válcům (= malý lehký setrvák) a turbu. Bylo to ochotno plynule akcelerovat od 1500 otáček i na čtyřku či pětku (ale proč.....?). Jakmile se to dostalo přes tři tisíce, doslova v tom bouchly saze. Na dvojku 120 bez problému (6600 rpm).
Na druhou stranu pokud se s tím jelo piánko (= podle předpisů), umělo to jet pod osm litrů.

[zelvotron]

Pětiválec Ford?

[Marek]

Ano - jeden z nejzdařilejších motorů, které kdy po Evropě jezdily. Ostatně proto je od Fordu koupily i jiné automobilky.

[zelvotron]

Ty Marku a jseš si jistý že ten motor je opravdu od Fordu? Já nejsem tedy žádný odborník na Volva a o Fordech znám jen pár otřepaných vtipů, ale pokud vím, tak zážehové pětiválce mělo volvo dávno před vstupem fordu již od modelu 850 a navíc neznám žádný jiný auta koncernu Ford, kromě volva, který by takový motory mělo.

Každopádně věřím, že svezení to muselo být nádherný a ta spotřeba při klidný jízdě skoro až k neuvěření, zajímalo by mě co by si to vzalo po městě. Volva jsou fajn, akorát to jsou hrozně velký krávy .

[Hurikán]

O víkendu přijel sousedův kamarád na výměnu oleje a prohlídku nově zakoupeného staršího vozu... Volvo C70 ... plochý průběh točivého momentu a komfortní podvozek, to byl zážitek, jako už dlouho ne.

Ano. Tomu já taky říkám svezení! No je to typické Volvo.

Ty Marku a jseš si jistý že ten motor je opravdu od Fordu? ... zážehové pětiválce mělo volvo dávno před vstupem fordu již od modelu 850 a navíc neznám žádný jiný auta koncernu Ford, kromě volva, který by takový motory mělo.

Tady naprosto souhlasím s Želvíkem. Motory použité v sedmdesátkové řadě jsou původní volvácké motory z osmsetpadesátky, u kterých byly i turbovarianty (již od počátku devadesátých let). Jinak motory 2.5 (2.4 není, i když objem k tomu svádí) byly ve dvou variantách. Klasická atmosféra se 170 koňmi, nebo varianta s lehkým turbem (na bázi Saabovského LPT) se 195 koňmi. Vysokovýkonné motory 2.3 byly od počátku konstruovány pro turbo, proto mají nižší kompresi, jiný spal. prostor a standartně chladič vzduchu. Vyráběly se ve dvou variantách. Základní s 240 koňmi a "ostrá" 250 koňová.

Jinak se vůbec nedivím, že jsi byl z Volva tak unešený. On je to oproti tomu Tvému "linkovému autobusu" (nemyslím to špatně), opravdu obrovský rozdíl. C 70 je vskutku velmi dobré auto, ale kdybys sednul do SAABu, to bys teprve viděl! Nic proti Volvu (naopak!), ale SAAB je daleko agilnější. Volvo (i ve sportovním provedení) je pořád spíš takovým kočárem, kdežto SAAB má švih v krvi. Je to obdobné, jako třeba srovnání Mercedesu a BMW.

A pokud jde o ty benzínové turbomotory, tak já dneska nevím, jestli se mám smát, nebo brečet. Zatímco se drtivá většina výrobců v poslední čtvrtině min. století plácala s obyčejnými OHV, CVH, příp. i OHC motory, SAAB běžně vyráběl výkonné a spolehlivé turbomotory již od počátku sedmdesátých let! Všichni se na něj závistivě dívali a protože sami nic pořádného neuměli, poukazovali na jeho "nestandartní" vzezření a odrazovali kupující rozšiřováním různých "varovných zpráv" před "rizikem turba". Po dlouhých letech se GM podařilo SAAB úspěšně položit a vytáhnout z něj všechny technologie a patenty. No a jako "zázrakem" se zhruba ve stejný čas u mnoha jiných výrobců začínají ve větší míře objevovat benzínové turbomotory. To je ale náhodička, že? Sice tyto motory nejsou nijak extra dobré, ale díky tajně "nakoupeným licencím od GM" (část ex SAAB technologie a know how) jsou aspoň trochu funkční. Následně jsou dnes ti samí zákazníci, kteří byli v minulosti od turbomotorů zrazováni, naopak přesvědčováni, že turbo je nejlepší a teprve teď, v podání koncernu, to pravé a bezpečné.

Holt síla peněz a machinací je obrovská. Z toho by člověk fakt blil. Jdu si raději dát nějakého cloumáka.

[Petr HC]

Pětiválce (atmosférické diesely) dával Mercedes do vozů už okolo roku 1960. Můj bývalý soused ho koupil ve Švédsku, kam nějak záhadně "legálně emigroval" v roce 1963 (jeho otec byl vysokým funkcionářem KSČ) .Údajně ho koupil velmi lacino, takže ten motor asi nebyl moc povedený, poněvadž dojel na Jadran, tak tam začal motor příšerně kouřit. Co však bylo zajímavé, že zavolal do Stuttgartu, za dvě hodiny přiletěl vrtulník s výsostnými znaky SRN a hvězdou Mercedes. Bezplatně mu vyměnili spoustu součástí (nedovedl mi přesně popsat co - pravděpodobně vstřikovací čerpadlo a vstřiky) a odmítli i "trinkgeld" s podotknutím "pamatujte si, že vozy Mercedes jsou bezporuchové".
A přibližně v téže době jezdil do Hořic na 300 ZGH Ital se Saabem turbo - tuším model 9000 (čtyřtakt) - údajně to byl nástupce 2T 3válce Saab 900. To bylo také "letadlo" pro nízký provoz.

[zelvotron]

Dovolím si jen poopravit toho saaba, jedna nula je tam navíc a první čtyřtatkt u saabu byl čtyřválec do V, tentokrát skutečně od Fordu.

[Petr HC]

To Zelvotron - přečti si: -- http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2011040305 - to je počteníčko.
Těší mně, že moje 2112 se se Saabem 9000 turbo může porovnat alespoň v jedné (a asi jediné) věci - a to je přední kapota s plynovými vzpěrami .... ..
P.S. a ještě jedna věc mně těší - dílčí vítězství nad tím Němcem od A .... ..

[zelvotron]

Jo tak promiň, on byl ten příspěvek takovej nějakej zamotanej, že jsem z toho pochopil, že se to celé odehrávalo někdy v sedmdesátých letech, a tedy mi tam ta devítitisícovka přišla poněkud nepatřičně, ono vlastně i ta V4 byla spíš v 96 než v 900

[Marek]

Ta kubatura je 2435 ccm, takže někdo uvádí 2,5, jiný 2,4 (mně je to tak nějak jedno, ale podle matamatického zaokrouhlování mi vychází 2,4). V odborné literatuře je v drtivé většině případů uváděno 2,4. Dole jsem přidal link na tabulku uvedenou u tetičky Wiki - tam je to ještě blběji (atmosféra je uvedena jako 2,4 a turbo jako 2,5, ačkoli oba tyto motory mají stejnou kubaturu 2435 ccm).

Jinak pokud mně je známo, tak tento motor ve volvu C70 je motor Ford, který v pozměněné konfiguraci byl osazován například do Focusu ST. Potvrdil mi to i dovozce. A i motor ve Volvu 850 klidně může být výrobek Forda - proč by nemohl? Že Ford neumí nafťáky, je známá věc. Ale benziny umí, zejména ty větší. A že Ford dodával a dodává Volvu motory už velmi dlouho, to se taky ví - ostatně Volvo jako značka je členem Ford Motor Company už nějaký ten pátek, že?

Stejný motor (konstrukčně) má nejen 850, ale například i S60 (V60).

Nicméně fakt je mi jedno, kdo ten motor dělá. Jede skvěle, parametry mimořádně příznivé (zejména průběh točivého momentu) a celkově to na mě udělalo neuvěřitelný dojem.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Volvo_C70 -neberte všechny údaje jako směrodatné, jsou tam drobné překlepy. Ale jako přehled to postačí.

[zelvotron]

Ano, v 850 je motor Ford, ať tu máme klid..., pokud myslíš, že je lepší mít pověst cholerika neschopného uznat chybu než odborníka a i ten odborník se může někdy splést, ale i když to přizná, tak tím jeho renomé rozhodně neklesne, tak je to tvoje volba. Zamykám.

[zelvotron]

Odemčeno. Kdo si hraje, nezlobí.

[V480]

Trochu to zde uvedu na pravou míru, jak používání 5 válců, tak i původ a typy motorů používaných Volvem.

Prvenství v konstrukci řadového pětiválce má skutečně Ford a to již od konce třicátých let, kdy měl být použitý v menších vozidlech, ale poptávka po malých autech tou dobou v USA nebyla, takže se sériově do auta nikdy nedostal. Pak dlouhou dobu tento konstruční prvek použit nebyl.
Až roku 1974 Mercedes použil tuto koncepci u svého dieselu. Volvo také používalo šestiválcové diesel motory D24 V6, původem VW a jeho o jeden válec skromnější verzi D20 V5.
Pak se objevilo Audi s motory R5, které se jako první sériové pětiválce začaly používat pro modelovou řadu 100 a po různých modifikacích poháněly proslulá Quattra.

Volvo představilo v roce 1992 svůj dnes již legendární model 850, kde byl v nabídce pětiválcový motor, který pocházel ze řady 4-5-6 válce s vrtáním 81/83 mm. Pomocnou ruku podalo při úpravách motorů Porsche, což nebylo poprvé, protože již na motorech, které Volvo produkovalo společně s Renaultem bylo třeba dosáhnout lepšího výkonu pro model Volvo 480. Jen pro zajímavost, Porsche také pomáhalo Volvu s interiérem 850 R. Všechny pětiválcové motory jsou vyráběny ve Volvu Skovde ve Švédsku a to i ty, které následně používá Ford. Velmi často je k vidění informace, že původem je motor Ford, ale opravdu tomu tak není.

Motorizace 850 (1992-1996), S/V70 (1997-2000)

Základem nabídky je pětiválec B5202S o objemu 1 984 ccm, 10V, ze kterého poskytoval výkon 93 kW (126 k) při 6 250 ot./min. Největší točivý moment činil 170 Nm při 4 800 ot./min. Volvo se s ním sice rozjelo až na 195 km/h, ale celkově byl dvoulitr na vůz slabý a spotřeba také neklesla pod deset litrů na sto kilometrů.

Dvacetiventilová verze B5204S o objemu 1984 ccm, 20V, disponuje výkonem 105 kW (143k), Tento motor se vyskytoval pouze u volvo 850, nikoliv ve V70

Dalším v nabídce jel klasický volvácký pětiválec s dvouventilovou technikou B5252S (10V) o objemu 2 435 ccm, s výkonem 106 kW (144 k) při 5 400 ot./min, největší točivý moment činil 206 Nm při 3 600 ot./min. Ten patří k nesmrtelné klasice a vyráběl se desítky let. Nečekejte od něho menší než desetilitrový odběr, zato vám bez problému najede půlmilion kilometrů a ve Švédsku je oblíbeným základem pro přestavbu na pohon alternativními palivy.

Ten samý pětiválec o objemu 2 435 ccm byl dodáván také se čtyřventilovou technikou B5254S (20V). Ta navyšuje výkon na 125 kW (170 k) při 6 100 ot./min. Největší točivý moment činí 220 Nm při 4 700 ot./min. Maximální rychlost činí 210 km/h a spotřebu lze stlačit pod 10 l/100 km. Tento motor je v nabídce švédské automobilky dosud a pokračuje v dlouholeté tradici.

Přidá-li se k výše uvedené technice nízkotlaké turbo (LPT), vnikne motorizace 2,5 T s objemem 2 435 ccm B5254T, poskytující výkon 142 kW (193 k) při 5 100 ot./min. Největší točivý moment 270 Nm je posazen k 1 800 ot./min, což slibuje zajímavé zážitky při akceleraci. Jen spotřebu těžko stlačíte pod dvanáct litrů.

Zřejmě méně častá verze italského dvoulitru 1984 ccm B5204T2 s nízkotlakým turbem se označuje 2,0T. Dosahuje výkonu 132kW (180 k) při 5700 ot/min., a točivý moment 220nm/2100 -5400 rpm. Maximální rychlost je 220km/hod a zrychlení 0-100km/hod za 9,3 sek. s manuální převodovkou, resp. 210km/hod a 10 sek. s automatickou. Kombinovaná spotřeba se udává kolem 11,4 L/100.

Výkonnější motorizaci představuje T5 o objemu 2 319 ccm (oproti klasickému bloku změněno vrtání kvůli silnější stěně), B5234T. Navýšený plnící tlak turba navyšuje také výkon na 166 kW (225 k) při 5 100 ot./min. Nejvyšší točivý moment činí 330 Nm při 2 700 ot./min. maximální rychlost 245 km/h přímo konkuruje německým prémiovým kombíkům.

Italská verze T5 vychází z menšího bloku motoru 1998 ccm B5204T a disponuje výkonem 155kW (210k) při 5400ot./min. Zrychlení 0–100 km/h je za 7.3s, Maximální rychlost 229 km/h. Nejvyšší točivý moment 300 Nm při 1900 ot./min.

U modelů 850 v roce 1995 vznikla limitovaná série T-5R v nákladu 5500 ks kvůli potřebě cestní verze speciálu pro závody BTCC. Motor B5234T5 vychází z T5, změnou řídící jednotky motoru disponuje výkonem 176 kW (240 k), s funkcí overboost po dobu 30 sek. výkon 240 k. Zrychlení 0–100 km/h za 6.9s, maximální rychlost činí 245 km/h.

Ve variantě V70 T5 se motor označoval B5234T3. Parametry jsou: 2319ccm 176kW při 5400 rpm

V roce 1996 pak přímo navazuje výroba modelu R se změnou některých částí motoru – odlišné vstřikovače, pevnější ojnice, 16T turbo (motory s automat,. převodovkou měli 15G turbo). Výkon u automatu stejně jako T-5R, manual s označením B5234T4 disponuje výkonem 184kW (250k), Zrychlení 0–100 km/h za 6.7s ( 7.6s u automatu), maximální rychlost je 250 km/h.

V70R AWD o objemu 2,4 litru se postupně dělali ve třech verzích (Phase I-III)
Phase I: 1997-2/1999, B5234T-4 (2319ccm) manual, 18T turbo 184 kW,250 k/350 Nm anebo B5234T-6 automat,16T turbo 176kW/240 k/310 Nm.
Phase II:3/1999-2000, B5234T-8 (2319ccm), 18T turbo 184kW/250 k/310 Nm)
Phase III: 9/1999-3/2000, B5244RT (2435ccm), 19T turbo 198kW/265 k/350 Nm
V70 R se dělalo i bez AWD. Motory byly stejné, Phase I - II 2.3 L, phase III pak motor 2.4. L

Naftový motror v nabídce zastupuje jediná verze a to 2,5 turbodiesel jak u 850 tak i S/V70 s osvědčeným německým (Volkswagen/Audi) pětiválcem o objemu 2 461 ccm - D5252T. Motor poskytuje maximální výkon 103 kW (140 k) při 4 000 ot./min a největší točivý moment 290 Nm při 1 900 ot:/min. Zrychlení z 0 na 100 km/h dle tabulek 10,2 s, maximální rychlost je 200 km/h. Takřka moderní hodnoty svědčí dynamice a nízké spotřebě, která je u tohoto nadčasového a emisemi nezkaženého motoru bravurní.
Tyto motory jsou v zásadě skutečně po celou dobu výroby a montáže do 850, S/V70 a i první roky V70 II stejné, ale v roce 1999 přišla nová elektronika řízení motoru MSA 15.8 nahrazující MSA 15.7. Nejpodstatnější rozdíl je v tom, že auta s novější elektronikou už tak výrazně nekouří.

Přidávám i dieselové motory u V70 II

2,4 D5 D5244T2 - 93 kW / 126 k / 300 Nm, Vmax: 200 km/h, zrychlení 0-100: 11.3 s
2,4 D5 D5244T - 120 kW / 163 k / 340 Nm, Vmax: 210 km/h, zrychlení 0-100: 9.5 s
Jedná se o moderní common-raily od volva. Tyto dva motory jsou konstrukčně identické, liší se řidící jednotkou, která je zaměnitelná. Vyznačují se velice tichým a kultivovaným chodem, který z interiéru auta může až mylně navozovat dojem, že se jedná o benzínový agregát. Motory jsou typicky náchylné na kvalitu nafty, jinak trpí vstřikovače.

2,5 D5 D5244T4 136 kW / 185 k / 400 Nm Vmax: 230 km/h, zrychlení 0-100: 8.2 s
Jedná se o další modifikaci D5 uvedenou v roce 2005. Tento motor má již filtr pevných částic, splnuje EURO 4. Od původní D5 se liší také elektronickým vodou chlazeným turbem.

Část informací převzána z fóra Volvoklubu ČR.