ATE vazelínka z Autokelly. Nikde jsem nenašel její popisky ani fotky na netu ani na googlu. Je to taková miniaturní bílá plastová tubička se zůženým zakončením s červenými a modrými popisky. Vazelínka je průhledná. Snad jí vyfotím. Po nanesení klade velký odpor, asi jako kdyby to bylo opatlaný od medu.
Měla by být na písty, ale nesmí na prachovku, jak jsem psal.
Po pár kilometrech se vibrace a kopání objevilo z ničeho nic zase. Ujel jsem asi 120 km. Pak jsem to nevydržel a rozebral znovu. Vazelínka byla lehce obalená prachem z destiček (jako když hodíš lízátko na zem) a zjevně by bylo ke škodě, aby byla na tyčkách, protože vazelínka kladla opravdu dost velký odpor. Utřel jsem tyčky od vazelínky a ošetřil postaru konkorem naneseným na hadr. U destiček jsem pilníkem zarovnal podkladovou desku po křivém zešikmělém továrním střihu. Spodní a horní hranu podkladu destičky utřel zase hadrem s konkorem a totéž dosedací plochu ve třmenu. Na levé straně jsem destičky prohodil. Místo, kde nezabírala destička je na obložení pouze vidět, po přiložení rovné části šuplery se zdá obložení v rovině.
Koroze je na celém obvodu u jednoho kotuče z venkovní strany těch 8 mm, na všech ostatních stranách obvyklé 3-4 mm. Dalších asi 50 km se to zdá vpořádku.
Nějak nemám už odvahu zkoušet nanášet jinou vazelínu. Táta kdysi dával na tyčky mazlavou AOO nebo A4 proti vodě (nic jiného tenkrát nebylo k dispozici), ale obě se nakonec obalovaly prachem a bylo je potřeba za rok tak trochu seškrábat. A když některá vazelína teplem uvolní tuk, tak bych nerad udělal víc škody než užitku. Přeci jen kotouče stačí namočit, aby brzdy nebrzdily, natož namazat....... Molybdenovou bych asi ještě zkusil, možná jsem jí před lety taky dával a tak nějak na ní zapomněl.