LADAklub - Fórum

Mé zkušenosti s koly jsou mizivé
Začínal jsem na pionýru, od té doby nic. Jednou jsme kola koupili (dvě krosová), sestra a táta si je pochvalovali, půl roku na to nám je ukradli .

No a teď plánuji jezdit do školy (cca 8km tam i zpět dohromady). No radši než kupovat něco, co mě zase ukradnou jsem vytáhl z půdy u prarodičů zachovalého favorita (po strýci) a trénuji jízdu . Řeknu Vám, je to sranda zase jezdit. Hned první den najeto cca 30km v okolí. Favorit potřebuje seřídit přehazovačku (má čtyřkolečko vzadu - vpředu jen jedno) a seřídit brzdy (vůbec to nechtělo brzdit ), ale i tak se jelo super.

Kolo je to pěkný, ale při tom plánovaném nájezdu bych asi uvažoval o lepším přesmykači a přehazovačce. Acera už je sice podstatně lepší než SIS ale při tomhle nájezdu a zátěži jí dávám rok, maximálně dva.
Měl jsem jí na kole asi 3 roky (nájezd cca do 2000km/rok) a po těch třech letech byla skoro neseřiditelná. Teď mám v zadu XT a vepředu LX a můžu to vřele doporučit - po čtyřech letech jak nové

V návodu u toho kola z prvního příspěvku píšou 110kg, tak nevím...

návod tady: http://www.kellysbike.com/download/manual/cs/8000000010 (strana 10)

stránka kola kde jsem našel návod: http://www.kellysbike.com/CZ/jizdni-kol ... eQb8OmawXs

Hlavně si dobře vybrat. Třeba můj táta dostal v roce 1958 svoje první kolo, modrého Favorita, tehdy luxusní čtyřkolečko. No a jak se ukázalo, bylo to asi i kolo poslední, jezdí na něm dodnes... I když je pravda, že ráfky, středy, přehazovačka, to vše je už jiné...

vodis píše:Hlavně si dobře vybrat. Třeba můj táta dostal v roce 1958 svoje první kolo, modrého Favorita, tehdy luxusní čtyřkolečko. No a jak se ukázalo, bylo to asi i kolo poslední, jezdí na něm dodnes... I když je pravda, že ráfky, středy, přehazovačka, to vše je už jiné...

táta taky doposud jezdí na modrém favoritu...
původní čtyřkolečko nahrazeno pěti, nebo šesti? a vpředu mám pocit, že má tři. Brzdy jiné, berany taky...
Nesmrtelné kolo a ve sklepě další tři vraky na náhradní díly

Na 3/4 Favoritu jsem se něco najezdil, ale po čuchnutí k pohodlí horského či trekového kola již nikdy více. Kdo se má tom hrbit?

Co se zkusit kouknout po nějakém bazarovém kousku? Kamarád nedávno koupil trekingové kolo, skoro jako nové. Dostal ho nějaký důchodce a vůbec na něm nejezdil. Jediné co mu bylo, že bylo rok staré . Hned šla cena o pár tisíc dolů.

Když už jsme u těch beranových Favoritů, Libert a Esek - moje Liberta z roku 1988 je k mání. Kdyby měl někdo zájem, mohu nabídnout. Patnáct let stojí ve sklepě a nikdo na ní už určitě jezdit nebude.

Marek píše:Když už jsme u těch beranových Favoritů, Libert a Esek - moje Liberta z roku 1988 je k mání. Kdyby měl někdo zájem, mohu nabídnout. Patnáct let stojí ve sklepě a nikdo na ní už určitě jezdit nebude.

Sorry, že se připletu ... .
Taky mám v garáži fialovýho beranovýho favorita na půlgaluskách (maně vzpomínám asi 1991?). Původně dvoutác/pětikolečko, nyní dvoutác/šestikolečko, původní jednoklíčové brzdy vyměněný za dvouklíčovky. Před x lety jsem přemýšlel o výměně/pořízení 3-talíře, ale to dělat nebudu. Už na něm asi jezdit nebudu, protože mám novějšího treka, ale to kolo samozřejmě neprodám - je to můj první vlastní bicykl .
A Marku - co se týče té Tvojí (nad)váhy. Asi bych opravdu doporučil "horský" pláště. Ne úplně ty terénní, ale takový, co jsou vprostřed mírně vzorovaný a teprve až na krajích mají "zuby". Přecejen jsou to větší balony a tlumení otřesů bude lepší. Nedíval jsem se sice na Tebou uvedený odkaz, předpokládám však, že to kolo má odpruženou přední vidli, navíc bych doporučil odpružený sedlo - sám je mám a má to taky něco do sebe. L.

Když řešíte hmotnost jezdce, možná budete za chvíli řešit tlak v pneumatikách. Tak se zeptám: Foukáte kola od oka nebo měříte tlak pneuměřičem? Pokud ano, jaký tlak? Já foukám pláště 26x1,9 kompresorem vzadu 2,2, vpředu 2,0 baru, hmotnost jezdce 80kg.

veliz píše:... tlak v pneumatikách. Tak se zeptám: Foukáte kola od oka nebo měříte tlak pneuměřičem? ... .

Foukám (vod voka a) na palec až je pneumatika dostatečně tvrdá. Jednou jsem to i změřil (neuvěřitelné skoro 4). L.

veliz píše:Když řešíte hmotnost jezdce, možná budete za chvíli řešit tlak v pneumatikách. Tak se zeptám: Foukáte kola od oka nebo měříte tlak pneuměřičem? Pokud ano, jaký tlak? Já foukám pláště 26x1,9 kompresorem vzadu 2,2, vpředu 2,0 baru, hmotnost jezdce 80kg.

Foukám tak, abych po usazení se na stroj obě gumy v místě styku se zemí trochu zmáčknul (nebyly jak šutr)
U horského se to pozná dobře i podle jízdního komfortu na šotolině, kamenech atp.
Logicky, u dětí foukám hodně málo, u dcery je s tím problém, když má komfort, ujíždějí ventilky, když jsem přifoukl, byla by si vyrazila zuby, ale už se to na ráfku neprotáčí.
A s manželkou máme identické stroje, u ní foukám o něco míň (je o cca 20kg lehčí), opět podle rozcapení pláště na zemi.
V lese si kolo třeba upustím a před silnicí to zase lehce dofouknu, když mám náladu, nebo pojedu po silnici dýl a nechci se dřít.
Co si vzpomínám, kdysi jsem byl účasten instalaci hodně úzkých galusek a pak mi jako "zobákovi" řekli, do zadní 10, do přední 6, napumpuj to ... To je tlak prostě na kámen.
Na plášti bývá maximální hustící tlak, tak obecně by ho chtělo asi moc nepřekračovat, ruplou gumu na starém favoritu při galuskovém nahuštění jsem zažil. Bylo to zajímavé, plášť nic, jen se částečně vyzul a rupla duše. To bylo sice před dvaceti lety, ale dodnes na tom kole ty pláště jsou.

Na každém plášti je předepsán doporučený rozsah přetlaku. Většinou je to 2,8 - 4,5 Bar (u horských a trekových kol), někdy i víc.

Foukám vždy na maximální hodnotu, kterou výrobce dovoluje, moje hmotnost to žádá. Ale myslím, že je to dost individuální. Rozhodně nemyslím, že je dobře foukat málo (slovo komfort na kole neexistuje). Pokud je plášť nahuštěn málo, mají kola obrovský valivý odpor. U auta je to stejné. Tam se to projeví výrazným vzrůstem spotřeby paliva. Jak se to asi projeví u kola, které je hnáno volskou silou? Inu, je to víc než jasné, že?

Ovšem ani příliš tvrdé pláště nejsou správnou volbou, to dá rozum. Sice snížím valivý odpor na minimum, ale (pokud pominu moje nepohodlí) zničím kolo, neb riziko proražení pláště extrémně narůstá, taktéž popraskání výpletu či prasknutí středů.


Takže to chce i u tak banální věci, jako je foukání plášťů kol, přemýšlet hlavou (to je ta koule asi metr nad prdelí, kdyby někdo nevěděl ).

Až mě měkkost kol dožere tak dofoukám baj voko na pohmat či decentní vybouličkování při zatížení. Dožrán bývám každý třetí týden, pryč sou ty doby kdy stačilo jednou za rok na jaře dofoukat. Nynější duše asi dělají ze stlačené tmy .

..... a nevědí, co by za ně chtěli !